Etymologick� v�hrady proti tomuto latinsko-�eck�mu hybridu lze snadno odb�t poukazem na obdobn� konstruovan� n�zvy jin�ch modern�ch v�d (nap�. sociologie), zda v�ak i on dojde stejn� obecn� platnosti, je dosud na v�k�ch. V �ad� zem� m� toti� konkurenta v term�nu "baneristika" (od franc. la banniere, n�m. das Banner, angl. the banner, �pa�. la bandera, ital. la bandiera atd. = korouhev, vlajka), kter� shodnou koncovkou jednak l�pe symbolizuje �zkou p�ibuznost s v�dou zvanou heraldika (od. lat. heraldus = hlasatel, posel), jednak za�azen� do kategorie v�d aplikovan�ch, prakticky vyu��van�ch (n�co a la technika). Pro n�s je tento druh� term�n, �el, sotva akceptovateln�, bylo by to asi poprv�, co by se na�e v�deck� nomenklatura obohatila z neantick�ch jazyk�.

T�m m�n� na m�st� by bylo usilovat o zm�nu n�zvu jen kv�li jeho zpodobn�n� s heraldikou. Ve vz�jemn�m vztahu nejde jen o dv� v�dy na stejn� �rovni, heraldika je pro vexilologii pomocnou v�dou, i kdy� ob� spole�n� jsou pomocn�mi v�dami historie. ��k� se, �e kdo nezn� historii vlajky, nezn� historii zem� a naopak. (Pro� m� vlajka �ecka dev�t, Lib�rie jeden�ct, USA t�in�st pruh�?). Ale stejn� plat� i to, �e zasv�cen� �lov�k p�i pohledu na vlajku nevid� vlajku, ale s�m n�rod, jeho �ivotn� prost�ed�, politick� kr�do, ps�chu. Jeho interpretace vlajky vybo�uje z oblasti historie do sf�ry etnografie, sociologie, psychologie (viz typick� p��klady - vlajky Guyany, Irska, Islandu, Mongolska). Ale spr�vn� ani on nem� vid�t ve vlajce jen pouh� symbol, prepar�t maxim�ln� abstrahovan�ch pojm� sklouben�ch v nositele ur�it� ideje. M� ho zaj�mat i jako konkr�tn� v�c z materi�ln�ho hlediska, t�eba s aplikac� chemie, technologie (co do barev, tkaniva, r�zn�ch p�edepsan�ch variant barevn�ch odst�n� v r�mci ofici�ln�ch chromatologick�ch tabulek pro r�zn� p��pustn� podkladov� materi�ly apod.), nebo geometrie (striktn� p�edpisy o vn�j��ch i vnit�n�ch proporc�ch vlajek). ��k� se tak�, �e v�da je natolik v�dou, kolik obsahuje matematiky. V�po�et optick� vyv�enosti barev u n�mo�n� vlajky Francouzsk� republiky pom�rem 30% - 33% - 37% je nejkonkr�tn�j�� p��klad z aplikace matematiky ve vexilologii, zat�mco interpretace vn�j��ch okraj� b�l� a �erven� a vnit�n�ch okraj� modr� jako obrys� �eck�ho p�smena "sigma" - symbolu sou�tu, glob�lu, integrace diferenci�l� - ve vlajce na�� �eskoslovensk� federace je p��klad nejabstraktn�j��. Vymezov�n� p�edm�tu a metod zkoum�n� ve vztahu k ostatn�m v�d�m jako�to z�kladn� p�edpoklad konstituov�n� nov� v�dn� discipl�ny by takto mohl kon�it a� n�kde u astronomie (viz t�eba vlajku Braz�lie, kterou z pov��en� Kongresu vypracoval astronom Manoel Pereira Reis!), ale z�sta�me rad�ji na pevn� zemi.

M�sto vexilologie je v syst�mu v�d spole�ensk�ch. Vexilologie jako takov� je sou��st� st�tov�dy, �stavn�ho a mezin�rodn�ho pr�va. Pro to, aby v t�to funkci do�la v�eobecn�ho uzn�n�, mus� ov�em ka�d� z n�s je�t� mnoho vykonat.

in: Vexilologie �.1-3, Praha 1972