 |
 |
|
|
Ploskovice jsou s�dli�t�m prav�k�ho p�vodu, p�ipom�nan� po��tkem 13. stolet� v��esk�m p�episu zakl�dac� listiny litom��ick� kapituly z�roku 1057 a znovu pak v�jej�m druh�m zn�n� z�roku 1058.
Do roku 1188 je vlastnil �lechtic Hroznata, kter� je v�noval ��du Johanit� (Malt�z�t� ryt��i) a umo�nil tak vznik ��dov� komendy, kter� zde byla a� do husitsk�ch v�lek. V�roce 1436 zapsal (v�noval) panstv� Ploskovice kr�l Zikmund n�kdej��mu husitsk�mu hejtmanu Jakoubkovi z�V�esovic, kter� potom u��val predik�tu �z Ploskovic�. V�esovi�t� (z Ploskovic) opevnili budovu n�kdej�� ��dov� komendy Johanit� a adaptovali ji na sv� s�dlo.
V�roce 1496 povstali proti Adamu Ploskovick�mu poddan�, s�dlo dobyli a poddali se ryt��i Daliborovi z�Kozojed. Ten byl pot� pohn�n p�ed zemsk� soud a v�roce 1498 odsouzen ku ztr�t� hrdla. Daliborovo jm�no � Daliborka � nese jedna z�v�� Pra�sk�ho hradu. Dalibor se stal n�m�tem libreta Smetanovy opery �Dalibor�, kter� byla poprv� uvedena v�roce 1868.
V�16. stolet� se majitel� Ploskovic �asto st��dali. V�letech 1545 � 1575 bylo p�vodn� pansk� s�dlo p�estav�no na z�mek. V�pr�b�hu t�icetilet� v�lky (1618-1648) byly Ploskovice n�kolikr�t vyp�leny. V�roce 1650 zah�jila Marie Sidonie, dcera hrab�te Jind�icha �lika, obnovu z�mku, ale v�roce 1663 byla nucena Ploskovice prodat v�vodovi Jind�ichovi Sasko-Lauenbursk�mu. Po smrti jeho syna Julia Franti�ka Sasko-- Lauenbursk�ho z�skala Ploskovice jeho dcera Anna Marie Franti�ka, podruh� provdan� za Jana Gastona III. (1737), velkov�vodu tosk�nsk�ho a posledn�ho p��slu�n�ka rodu Medici. V�letech 1720-1725 nechala Marie Anna Franti�ka star� z�mek zbo�it a vystav�la zde nov� letn� s�dlo, patrn� podle n�vrhu litom��ick�ho architekta Oktavi�na Broggia. Po Marii Ann� Franti�ce p�e�ly Ploskovice na bavorsk�ho kurfi�ta Maxmili�na Josefa III. z�rodu Wittelsbach�, za jeho� vl�dy v�roce 1775 vypuklo na panstv� selsk� povst�n�.
S�pov��en�m Bavorska na kr�lovstv� roku 1805 souviselo p�ed�n� Wittelba�sk�ch statk� v��ech�ch v�roce 1813 arciv�vodovi Ferdinandu Salcbursk�mu, pozd�j��mu velkov�vodovi tosk�nsk�mu a v�roce 1835 c�sa�i rakousk�mu Ferdinandu V. V�roce 1816 byl z�mek zna�n� roz���en.
K�rozkv�tu Ploskovic do�lo po roce 1848. Ferdinand I. byl korunov�n jako rakousk� c�sa� roku 1835 a 7. z��� 1836 se nechal korunovat na posledn�ho �esk�ho kr�le jako Ferdinand V.� 2. prosince 1848 musel abdikovat ve prosp�ch sv�ho synovce Franti�ka Josefa I. Pot� p�es�dlil do Ploskovic. V�roce 1854 natrvalo p�es�dlil do Prahy. Spolu se Z�kupy se Ploskovice staly jeho letn� rezidenc�. Z�mek doslal v�letech 1850 � 1853 svoji dne�n� podobu podle n�vrhu dvorn�ho architekta Jana B�lsk�ho, kter�mu od roku 1851 pom�hal architekt Josef Pokorn�. Pr��el� pak B�lsk� upravil ve spolupr�ci s�v�de�sk�m architektem Brancklem.
Na panstv� tehdy �ilo asi 300 p�ev�n� �esk�ch rodin a lze proto hovo�it o obci �esk�. V�roce 1875 Ferdinand I. zem�el a panstv� z�skal c�sa� Franz Josef I. Po vzniku republiky v�roce 1918 se Ploskovick� z�mek stal majetkem st�tu a byla zde rezidence ministerstva zahrani�n�ch v�c�. Po roce 1945 se stal z�mek turistickou atrakc�.
Znak obce
- tvo�� st��brno-�erven� pokosem d�len� �t�t, na kter�m je um�st�n �erno-zlat� gryf vpravo hled�c�.Tato heraldick� figura slou�ila jako vedlej�� v�zdoba - �t�tono� znaku b�val� rakousk� monarchie. Jej�m u�it�m se p�ipom�n� p��tomnost b�val�ho c�sa�e Ferdinanda I. a jeho man�elky na zdej��m z�mku, kter� se stal od poloviny minul�ho stolet� jejich majetkem. Pobyt c�sa�sk� rodiny v Ploskovic�ch se zaslou�il o zna�n� rozkv�t, ale i v�hlas obce, a to nejen v �ech�ch, ale nalezl zna�nou odezvu i v celoevropsk�m historick�m kontextu.
Prapor obce
- vych�z� z obdobn�ho p�edpokladu jako znak. Na pokosem d�len�m b�lo-�erven�m list�, v pom�ru v��ky k ���ce 2:3, le�� �erno-�lut� kosm� b�evno. T�mto �e�en�m koresponduj� tinktury praporu se znakem.
|
|